Difuzní mastopatie: příznaky, léčba, příčiny a diagnostika
Fibrocystická mastopatie (benigní hyperplazie mléčné žlázy) je nejčastější onemocnění ženského prsu. Termín fibrocystická mastopatie odráží odpovídající změny ve tkáni – „fibrotická“ znamená zhutnění v důsledku proliferace fibrózní (jizvy) tkáně, „cystická“ znamená výskyt cyst (dutin s tekutinou).

Příčiny
Vznik mastopatie je spojen především s hormonálními příčinami. Je založena na nerovnováze hormonů v hypotalamu, hypofýze a vaječnících. Většina žen má zvýšenou hladinu estrogenu. Právě tyto hormony iniciují růst stromatu (vazivové tkáně mléčné žlázy) a alveolárního epitelu vývodů. Vlivem proliferace (dělení buněk) epitelu dochází k zarůstání průsvitu vývodů, jejich ucpávání, uvnitř se hromadí sekret – tak vznikají cystické dutiny. Morfologické změny postupují postupně: nejprve se objevují difúzní změny ve formě ektázie (expanze) vývodů a poté vznikají ložiskové uzliny.
Při rozvoji patologie je důležité nejen absolutní zvýšení estrogenu, ale i relativní zvýšení – zvýšení produkce tohoto hormonu oproti progesteronu. Nedostatek progesteronu je často pozorován u žen se sníženou funkcí vaječníků.
Rozvoj mastopatie je možný i při normální hladině hormonů v krvi. V tomto případě se za příčinu považuje změna citlivosti receptorů mléčné žlázy na steroidní pohlavní hormony. Často se náchylnost k estrogenům zvyšuje na pozadí hyperprolaktinémie (zvýšené hladiny prolaktinu).
Rizikové faktory pro fibrocystické onemocnění prsu zahrnují:
- podváha v dospívání a dětství;
- velmi rychlý růst během puberty;
- nadměrná konzumace alkoholu, kofeinu, živočišných tuků, masa ve věku 16-23 let, při nízké konzumaci zeleniny a ovoce;
- nízká fyzická aktivita;
- hormonální substituční terapie v menopauze trvající déle než 8 let.
Navzdory skutečnosti, že většina rizikových faktorů se vztahuje k dětství, dospívání a mladé dospělosti, vrcholná prevalence mastopatie v populaci nastává ve věku 40–45 let. Po 65 letech je onemocnění extrémně vzácné.
druhy
Všechny klasifikace, zahraniční i domácí, rozdělují fibrocystickou mastopatii do 4 stupňů v závislosti na radiografické denzitě mléčné žlázy. V různých klasifikacích mohou být tyto stupně nazývány odlišně, ale podstata se nemění: čím vyšší je stupeň, tím častěji se na pozadí mastopatie objevují maligní nádory. Stupeň je určen poměrem pojivové a žlázové tkáně a tukové tkáně.
| Stupeň/klasifikace | Rožková | Wolfe | American College of Radiology |
| 1 stupeň (méně než 25 % husté tkáně) | Není jasně vyjádřeno | NI | A |
| 2 stupně (26–50 %) | Průměr | P1 | B |
| 3 stupně (51–75 %) | Vyjádřený | P2 | C |
| 4. stupeň (více než 75 %) | Ostře vyjádřeno | DY | D |
Na základě výsledků patomorfologického vyšetření vzorku tkáně lze mastopatii rozdělit na jeden ze tří typů: neproliferativní, proliferativní nebo s atypickou proliferací epitelu. První možnost je nejvýhodnější. Zvyšuje riziko vzniku rakoviny pouze o 17 % oproti populačnímu průměru. Nejnepříznivější je varianta s buněčnými atypiemi. Zvyšuje riziko rakoviny prsu téměř 4krát.

Příznaky
Prevalence mastopatie v populaci dosahuje 50 %. Většina žen si patologické změny v mléčných žlázách neuvědomuje, protože nepociťují příznaky a nejsou vyšetřovány.
Symptomatické formy mastopatie mají dva klinické projevy:
Mammalgie – bolest na hrudi. Nejčastější příznak, nalezený u více než poloviny pacientů. Mastodynie je cyklická: bolest se objevuje pouze před menstruací. Obvykle s mastopatií bolí obě žlázy, ale u některých pacientů je syndrom bolesti asymetrický. Mnoho pacientek pociťuje bolest nikoli v celém prsu, ale pouze v oblasti růstu jizevnaté tkáně – obvykle vnější horní části žlázy. Čím silnější a delší bolest, tím vyšší je riziko vzniku rakoviny.
Výtok z bradavek. Mohou být různých barev: červená, bílá, zelená, hnědá. Malý průhledný výtok není považován za známku mastopatie nebo jiného onemocnění, protože je fyziologickou normou.
Při vyšetření pacientky může lékař odhalit hmatatelné bulky v mléčné žláze. Někdy je objeví žena sama.
diagnostika
Hlavními metodami diagnostiky mastopatie jsou mamografie a ultrazvuk. MRI se používá méně často – tento test je nejcitlivější, ale jeho cena je vyšší. Mnoho klinik navíc nemá vybavení pro provádění vyšetření magnetickou rezonancí ani lékaře, kteří vědí, jak získaná data interpretovat.
Mamografie (rentgen) – používá se pro screening rakoviny a detekci mastopatie po 40 letech věku. Metoda je levná, a proto široce používaná. Má však své nevýhody: 15 % případů mastopatie zůstává neodhaleno a v 10 % případů je stanovena chybná diagnóza. Rentgenové vyšetření je navíc spojeno s radiační zátěží organismu – ozařuje se nejen mléčná žláza, ale i plíce, srdce, mediastinální orgány. U žen do 40 let je přesnost studie ještě nižší a u žen do 30 let je vypovídající minimálně.
USA – hlavní metoda diagnostiky mastopatie u žen do 40 let, s vyvinutou žlázovou složkou prsu, dále u těhotných a kojících žen. Klinika SOYUZ využívá nejen standardní režim B, ale také informativnější duplexní nebo triplexní skenování pomocí dalších režimů:
- dopplerovské mapování;
- silové dopplerovské mapování;
- ultrazvuková elastografie (kompresní a smyková vlna).
Moderní možnosti ultrazvuku umožňují diferenciální diagnostiku mezi difuzními a fokálními změnami, cystickými a hustými útvary.
MRI s kontrastem – nejcitlivější, ale ne dostatečně konkrétní studie. Používá se jako objasňující metoda. MRI je zvláště cenná při diagnostice mastopatie u mladých žen s prsními implantáty, výtokem z bradavek a vysokou hustotou prsou.
Biopsie – vzácně nutné u mastopatie. Pomáhá vyloučit zhoubné nádory a určit indikace pro léčbu mastopatie. Nejpřesnějším vyšetřením je core biopsie (zavedení silné jehly do nádoru, po extrakci ponechá uvnitř sloupec tkáně).
Léčba
Většina žen s mastopatií nevyžaduje léčbu. Doporučuje se jim zvolit pohodlnou podprsenku pro snížení bolesti. V obdobích výrazného zvýšení lze použít symptomatickou léčbu (nesteroidní antirevmatika).
Difuzní forma patologie je často léčena léky, zatímco v nodulární formě se používají mnohem méně často.
Při difuzní mastopatii pomáhá mikronizovaný progesteron snižovat bolest. Kromě toho se k léčbě onemocnění používá indolekarbinol. Méně často se v difuzní formě patologie používají antigonadotropiny – jsou účinné, ale často způsobují vedlejší účinky.
Mnoho lékařů používá bylinné léky. Jsou dobře snášeny, pomáhají snižovat bolest a snižují závažnost změn na mléčné žláze. Účinnost léčby difuzní mastopatie se zvyšuje, když se vzdáte kávy.
V případech vysokého rizika rakoviny prsu se antiestrogeny nasazují v cyklech 3-6 měsíců. Pokud je zjištěna hyperprolaktinémie, je indikováno použití agonistů dopaminových receptorů.
Přečtěte si více o léčbě onemocnění zde: mastopatie
Občas je potřeba chirurgického ošetření. V případě vysokého onkologického rizika nebo podezření na rané stadium rakoviny se provádí sektorová resekce mléčné žlázy.