Bechtěrevova nemoc: co to je, příznaky, léčba, prognóza do života

Ankylozující spondylitidataké známý jako ankylozující spondylitida, je chronické zánětlivé onemocnění postihující především páteř a klouby. Tento stav způsobuje postupné srůstání obratlů, což může způsobit ztuhlost a bolesti zad.

Ankylozující spondylitida může také postihnout jiné části těla, včetně očí, střev, plic a srdce. Příčiny onemocnění nejsou zcela objasněny, ale existuje náznak genetické predispozice a vlivů prostředí.

Význam problému Bechtěrevovy choroby pro společnost je těžké přeceňovat. Toto onemocnění nejen snižuje kvalitu života pacientů v důsledku chronické bolesti a omezené pohyblivosti, ale může vést i k invaliditě.

Postihuje lidi v produktivním věku, což má negativní dopad na ekonomiku a sociální sféru. Význam včasné diagnózy a účinné léčby nelze podceňovat, protože pomáhá zpomalit progresi onemocnění a zlepšit prognózu pacientů.

Rozpoznání a léčba Bechtěrevovy choroby vyžaduje komplexní přístup. Zde Klíčové aspekty, kterým je třeba věnovat pozornost:

1. Důvody: Genetická predispozice a vnější faktory.
2. Příznaky: Bolesti zad, ztuhlost, únava, záněty očí a další systémové projevy.
3. Diagnostika: Lékařská anamnéza, fyzikální vyšetření, testy, jako jsou rentgeny, MRI a laboratorní testy.
4. Léčba: Léky, fyzikální terapie, cvičení a v některých případech i operace.
5. Předpověď: Liší se od středně těžké po těžkou, v závislosti na včasnosti léčby a její účinnosti.

Pokroky v medicíně umožnily lidem s ankylozující spondylitidou vést aktivní život, ale povědomí o této nemoci a přístup ke kvalitní zdravotní péči zůstávají klíčovými faktory při zvládání tohoto stavu.

<strong>Příčiny Bechtěrevovy choroby</strong>

Ankylozující spondylitida, známá také jako ankylozující spondylitida, je vážný stav, který postihuje především páteř a klouby. Způsobuje zánět, bolest a v těžkých případech může vést ke splynutí obratlů na zádech. Prognóza, diagnostika a léčba Bechtěrevovy choroby závisí na mnoha faktorech, včetně genetické predispozice a různých spouštěčů.

Genetické faktory hrají klíčovou roli při vzniku Bechtěrevovy choroby. Vědecké výzkumy naznačují významnou souvislost mezi tímto onemocněním a přítomností určitého genu známého jako HLA-B27. I když ne u všech lidí s genem HLA-B27 se rozvine ankylozující spondylitida.

Kromě genetické predispozice hrají při vzniku onemocnění významnou roli také vnější a vnitřní spouštěče. Mezi vnější faktory patří fyzická zranění, která mohou vyvolat nástup nebo zhoršení zánětlivého procesu.

Rozpoznat Bechtěrevovu chorobu v její rané fázi může být obtížné, protože příznaky mohou být nespecifické, jako je ranní ztuhlost a zánětlivá bolest zad. Diagnostika zahrnuje anamnézu pacienta, fyzikální vyšetření, laboratorní testy, MRI a rentgenové snímky. Léčba je obecně zaměřena na zmírnění symptomů a prevenci progrese onemocnění, včetně použití protizánětlivých léků, biologických látek a fyzikální terapie. Pochopení příčin ankylozující spondylitidy umožňuje lékařům vyvinout cílenější a účinnější plán léčby a managementu tohoto chronického onemocnění.

<strong>Příznaky Bechtěrevovy choroby</strong>

Ankylozující spondylitida, známá také jako ankylozující spondylitida, je chronické zánětlivé onemocnění, které postihuje především klouby páteře a klouby těla. Podívejme se na hlavní příznaky a jejich průběh v rámci tohoto onemocnění.

<strong>Časné příznaky a symptomy</strong>

První příznaky Bechtěrevovy choroby mohou být nepostřehnutelné, ale pro včasnou diagnostiku a zahájení léčby je důležité je umět rozpoznat. Mezi časné příznaky patří:

1. Chronická bolest a ztuhlost v dolní části zad nebo hýždí, obvykle horší ráno nebo po období nečinnosti, stejně jako zánětlivá bolest zad kdekoli v krku, hrudníku nebo dolní části zad;
2. Únava, která je důsledkem chronického zánětu;
3. Opakující se bolest v patě nebo jiných částech těla, kde se vazy a šlachy připojují ke kostem;
4. Mírný zánět oka nebo bolest doprovázená zarudnutím.

<strong>Progrese onemocnění</strong>

V průběhu času může Bechtěrevova choroba postupovat, což vede ke zvýšeným příznakům a novým problémům:

1. Postupné snižování pružnosti páteře, což může vést k její částečné nebo úplné fixaci v nepřirozené poloze;
2. Rozšíření zánětu na hrudník, což ztěžuje dýchání;
3. V některých případech může zánět postihnout další orgány, jako je srdce a ledviny.

Pro zpomalení progrese onemocnění a zlepšení kvality života pacienta je důležité zahájit léčbu co nejdříve. To může zahrnovat použití protizánětlivých léků, fyzikální terapie a pravidelné cvičení, aby byla vaše páteř pružná a vaše svaly silné.

Ankylozující spondylitida vyžaduje komplexní přístup k léčbě a pečlivé sledování specialisty, aby pacienti měli nejlepší prognózu a možnost vést aktivní životní styl.

<strong>Diagnóza Bechtěrevovy choroby</strong>

Ankylozující spondylitida, nebo ankylozující spondylitidy, je chronické zánětlivé onemocnění postihující především klouby páteře a klouby těla. Pro včasnou detekci onemocnění a účinnou léčbu je nutné provést důkladnou diagnostiku, která zahrnuje laboratorní testy a instrumentální diagnostické metody.

Důkladná diagnostika umožňuje nejen potvrdit diagnózu Bechtěrevovy choroby, ale také posoudit aktivitu onemocnění, což je klíčový bod pro vypracování účinné léčebné strategie. Je důležité pochopit, že včasná diagnóza a včasné zahájení léčby může významně zlepšit prognózu a kvalitu života pacientů.

<strong>Metody léčby Bechtěrevovy choroby</strong>

Medikamentózní léčba ankylozující spondylitidy je zaměřena na snížení zánětu a bolesti a také na zpomalení progrese onemocnění.

Kromě farmakoterapie hraje v léčbě ankylozující spondylitidy klíčovou roli fyzikální terapie a cvičení. Pravidelné cvičení pomáhá udržovat pružnost páteře, zlepšuje držení těla a snižuje bolest.

Je důležité pochopit, že Bechtěrevova choroba vyžaduje komplexní přístup k léčbě. Výběr léčebných metod závisí na mnoha faktorech, včetně závažnosti onemocnění, přítomnosti doprovodných onemocnění a individuálních charakteristik pacienta. Pro dosažení nejlepších výsledků a udržení aktivního životního stylu po mnoho let je nezbytná úzká spolupráce mezi pacientem a lékařem.

<strong>Role pohybové aktivity a rehabilitace</strong>

Fyzická aktivita je nedílnou součástí léčby ankylozující spondylitidy. Pravidelné cvičení pomáhá udržovat pružnost páteře, posiluje svaly a zlepšuje držení těla.

Činnosti jako plavání, jóga nebo pilates jsou obzvláště užitečné, protože jemně protahují a posilují svaly, aniž by zbytečně zatěžovaly klouby. Je také důležité zahrnout do rehabilitačního programu protahovací a dechová cvičení, která pomohou zlepšit hrudní dýchání a zabránit zúžení hrudníku.

Obecně platí, že komplexní přístup k prevenci a změnám životního stylu u ankylozující spondylitidy zahrnuje sledování zdravotního stavu, adekvátní výživu, vzdání se špatných návyků a aktivní účast na fyzické rehabilitaci. Dodržování těchto zásad pomůže nejen snížit intenzitu příznaků, ale také zlepšit celkový zdravotní stav, zvýšit kvalitu života pacientů s ankylozující spondylitidou.

Ankylozující spondylitida (Bechtěrevova choroba) je chronické zánětlivé onemocnění páteře a kloubů.

Hlavním znakem zánětu kloubů u tohoto onemocnění je postupné omezování jejich pohyblivosti se vznikem ankylózy (srůstání kostí mezi sebou), odtud název onemocnění. Zároveň dochází ke zkostnatění vazů, které zpevňují páteř. V důsledku toho může páteř zcela ztratit svou pružnost a proměnit se v pevnou kost.

Obvykle se onemocnění rozvíjí postupně, nejprve se objevují mírné bolesti v kříži, které časem zesilují a šíří se do dalších částí páteře. Bolest se může vyskytovat epizodicky, ale častěji je trvalá a pouze dočasně ustupuje po užití léků. Povaha bolesti má následující rysy: bolest zesílí v klidu, zejména v druhé polovině noci nebo ráno, je doprovázena ztuhlostí, po zátěži se sníží nebo úplně zmizí a rychle se zmírní užíváním protizánětlivých látek drogy. Postupně dochází k omezení pohyblivosti páteře, ke kterému někdy pacient nepozorovaně dojde a zjistí se až při speciálním vyšetření lékařem. Někdy je bolest velmi slabá nebo dokonce chybí a jediným projevem onemocnění je porušení pohyblivosti páteře. Změny na páteři se většinou šíří odspodu nahoru, takže potíže s pohybem krku se objevují poměrně pozdě. Spolu s poklesem ohebnosti páteře je omezena pohyblivost kloubů spojujících žebra s hrudními obratli. To vede k poruchám dýchacích pohybů a oslabené ventilaci plic, což může přispívat k rozvoji chronických plicních onemocnění.

U některých pacientů se kromě změn na páteři objevují bolesti a omezení hybnosti ramene, kyčle, temporomandibulárních kloubů, méně často bolesti a otoky kloubů paží a nohou, bolesti hrudní kosti. Tyto jevy mohou být středně závažné a krátkodobé, ale v některých případech jsou trvalé a dosti závažné.

Kromě páteře a kloubů je někdy pozorováno poškození různých orgánů a systémů. Většina oči jsou často postiženy, která se projevuje jako bolest a zarudnutí jednoho oka, slzení, fotofobie a rozmazané vidění. V takových případech by pacienti měli být sledováni nejen revmatologem, ale také oftalmologem.

Ostatní extravertebrální projevy (poruchy srdečního vedení, poškození aortální chlopně srdce, ledvin, plic) jsou mnohem méně časté. Ještě méně často je ankylozující spondylitida doprovázena renální amyloidózou, závažnou komplikací, která vede k selhání ledvin.

Jak se stanoví diagnóza?

Zánět křížokyčelních kloubů, který je počátkem onemocnění, není vždy doprovázen silnými bolestmi, ale určitě způsobuje změny na kloubních chrupavkách a kostech, které lze zaznamenat na rentgenu. Tyto změny samy o sobě nemají významný dopad na pohodu pacientů, ale jsou pro toto onemocnění velmi charakteristické a umožňují správnou diagnózu v raném stadiu, kdy se ještě nestihlo vytvořit spojení mezi obratli a jsou zde příznivé podmínky pro léčbu. Při podezření na ankylozující spondylitidu je tedy nutný RTG snímek pánve, který umožní dobře vidět sakroiliakální klouby. Někdy jsou změny v těchto kloubech na počátku onemocnění minimální a nejsou dostatečně charakteristické pro stanovení přesné diagnózy. V tomto případě se po 1-2 letech provádí opakovaný RTG snímek a porovnáním RTG snímků bude možné spolehlivěji posoudit stávající změny. Citlivější metodou pro detekci sakroiliitidy je magnetická rezonance, která někdy umožňuje vidět známky sakroiliitidy mnohem dříve, než jsou viditelné na rentgenových snímcích. Tato metoda zatím není dostatečně implementována v každodenní lékařské praxi a měla by být analyzována zkušeným revmatologem nebo specialistou na MRI.

Povinný je test na přítomnost tkáňového kompatibilitního antigenu HLA B27 (genu predisponujícího k ankylozující spondylitidě), jeho přítomnost je někdy významným argumentem ve prospěch diagnózy.

Z laboratorních metod je nejvýznamnější stanovení ESR a C-reaktivního proteinu (CRP). Tyto indikátory umožňují zhruba posoudit, jak aktivní je zánětlivý proces. Nemusí však vždy přesně odrážet stav pacienta.

Při vstupním vyšetření se také provádí kompletnější vyšetření pacienta k identifikaci doprovodných onemocnění a zjištění mimokloubních projevů onemocnění.

Hlavním problémem diagnostiky ankylozující spondylitidy je rozpoznat onemocnění v raných stádiích, což ve větší míře závisí nikoli na strukturálních změnách skeletu, ale na rozboru klinických dat, zkušenostech a odborné intuici lékaře.

Léčba ankylozující spondylitidy

Ankylozující spondylitida je bohužel i nadále onemocněním, u kterého stále neexistují metody pro úplné vyléčení chorobného procesu.

Hlavním cílem léčby je snížení zánětu, potažmo bolesti a udržení pohyblivosti páteře. . K tomuto účelu se používají nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID). Nemoc neléčí, ale pomáhají snižovat zánět, bolest a udržovat správné držení těla. Dávku těchto léků lze měnit podle toho, jak se cítíte, neměla by však překročit maximální denní dávku. Léky by měly být užívány přísně během jídla nebo po jídle.

Nesteroidní antirevmatika jsou pacienty obvykle dobře snášena a lze je užívat dlouhodobě, často doživotně.

U pacientů s periferní artritidou, kdy NSAID nejsou dostatečně účinná, se používá sulfasalazin. Neovlivňuje rychle závažnost bolesti a ztuhlosti, ale při dlouhodobém užívání (4-6 měsíců) může výrazně ovlivnit průběh onemocnění (snížit zánětlivou aktivitu). Terapie tímto lékem vyžaduje neustálý dohled revmatologa a sledování krevních a močových testů.

Fyzioterapie pro pacienty s AS

Velmi důležitá je pravidelná pohybová terapie, která zajišťuje zachování pohyblivosti páteře a zabraňuje srůstání obratlů.

Pacienti, kteří se pravidelně věnují fyzickému cvičení, si i přes pokročilá stádia onemocnění dlouhodobě udržují relativně dobrý funkční stav a schopnost pracovat.

Úkoly cvičební terapie pro ankylozující spondylitidu

1. Snížení progrese ankylózy (pokud je pacient imobilizován, ankylóza rychle nastává).
2. Prevence deformací.
3. Ošetření již existujících deformací.
4. Zvýšení svalové síly v oslabených svalových skupinách.
5. Snížení svalového spasmu a bolestivého syndromu.
6. Rozvoj správné kompenzace, správného funkčního stereotypu.
7. Zvyšování dechové kapacity plic.

Bez ohledu na to, jak se cítíte, měli byste každé ráno začít s terapeutickým cvičením. Fyzioterapie je nezbytná i v případech, kdy je již hybnost páteře prudce omezena a není naděje na její obnovení. Výrazně zlepšuje plicní ventilaci, která je snížena v důsledku poškození kostovertebrálních a kostostternálních kloubů. Nedostatečná ventilace plic podporuje rozvoj plicních infekcí. Dýchací kapacitu plic zvýšíte nafouknutím balónku 3-4x denně a dostatečně dlouhou procházkou na čerstvém vzduchu.

Bez ohledu na to, jak se cítíte, měli byste každé ráno začít s terapeutickým cvičením.

K udržení správného držení těla se úspěšně používá masáž zádových svalů a fyzioterapeutická léčba. To vám umožní docela dobře zlepšit vaši pohodu a snížit potřebu léků. Masáže a fyzioterapie však mají další hodnotu a nemohou zcela nahradit léčbu drogami a cvičební terapii.

Kvalita života

I přes chronický průběh onemocnění a možné vedlejší účinky léčby mohou pacienti udržovat aktivní životní styl po mnoho let. V mírných případech onemocnění se délka života většiny pacientů neliší od běžné populace.

Většina pacientů s ankylozující spondylitidou pociťuje téměř konstantní únavu, ztuhlost a bolest v různých částech páteře v různé míře. V tomto ohledu je důležité naplánovat si dovolenou, pečovat o své zdraví a poradit se s lékařem nejen při zhoršení zdravotního stavu. Neustálé lékařské sledování umožňuje lékaři identifikovat jakékoli odchylky a změny ve fungování těla, předcházet komplikacím léčby a identifikovat mimokloubní léze jiných orgánů a systémů.

Pokud vaše práce zahrnuje setrvání v jedné pozici po dlouhou dobu, musíte si dělat pravidelné přestávky, abyste se protáhli.

Snažte se udržovat správné držení těla, když stojíte, sedíte a spíte. Tím se zabrání fixaci páteře v nežádoucí poloze. Ujistěte se, že máte rovná záda, ramena dozadu a hlavu vzpřímenou. Měli byste sedět vzpřímeně, s maximální extenzi v bederní páteři. Správnost držení těla můžete zkontrolovat tak, že se postavíte zády ke zdi – paty, hýždě, ramena a hlava by se měly dotýkat stěny zároveň..

Je nutné spát na rovném povrchu a ne na příliš měkké posteli.

V raných fázích je lepší si zvyknout na spánek bez polštáře a bez polštářku pod hlavou, aby se nezvětšila krční lordóza, nebo spát na břiše bez polštáře. V pokročilejších stádiích, pokud spíte na zádech, použijte tenký polštář nebo si pod krk umístěte podhlavník. Během spánku se snažte udržet nohy rovné.

V pokročilé fázi onemocnění je kontraindikován běh, kontaktní sporty a statické zatížení páteře, ale plavání je mimořádně užitečné.

Při řízení používejte opěrku hlavy, která podpírá váš krk. Pokud máte problémy s parkováním kvůli omezené pohyblivosti krku, zkuste problém vyřešit pomocí širokoúhlých zrcátek.

Spolupráce s ošetřujícím lékařem

Pacient s ankylozující spondylitidou musí být neustále sledován revmatologem, který může vždy pozorně naslouchat a poskytnout kvalifikovanou pomoc. Doporučené vyšetření se snažte pravidelně podstupovat, pečlivě si uschovejte zdravotní dokumentaci a RTG snímky. Až přijdete k lékaři, připravte si předem své otázky a přání. Diskutujte o jakýchkoli problémech týkajících se změn léčby a také používání pseudovědeckých léčebných metod.

Dieta

Pro Bechtěrevovu nemoc neexistuje žádná speciální dieta. Výživa by měla být kompletní, vyvážená a neměla by vést k přibírání na váze, které může zvyšovat zátěž páteře a kloubů dolních končetin. Někteří vědci se domnívají, že pacientům s revmatickým onemocněním se doporučuje dodržovat tzv. „středomořskou“ dietu, která se skládá z mořských plodů, ryb a velkého množství ovoce a zeleniny, přičemž masné výrobky jsou vyloučeny.

kouření

Chronická bronchitida, která vzniká v důsledku kouření, snižuje ventilaci plic, která je u pacientů již snížena v důsledku poškození kostovertebrálních a kostostternálních kloubů. Nedostatečná ventilace plic přispívá k rozvoji plicních infekcí. Pokud máte tento zlozvyk, měli byste přestat kouřit a věnovat dostatek času procházkám na čerstvém vzduchu.

©2010-2013 Federální centrum pro traumatologii, ortopedii a endoprotetiku