Architektura starověkého Egypta / Dějiny architektury /
V úrodném, velmi dlouhém a úzkém údolí Nilu, obklopeném z obou stran pouští, se vyvinula civilizace, která je jednou z nejvýznamnějších a nejjedinečnějších kultur starověkého světa. Historie starověkého Egypta zahrnuje několik tisíciletí – od konce 5. tisíciletí př. n. l. do 4. století n. l. Během tak významného období vzniklo ve starověkém Egyptě obrovské množství velkolepých budov, soch, obrazů a dekorativního a užitého umění. Mnohé z nich zůstávají nepřekonatelnými příklady nejvyššího řemeslného zpracování a tvůrčí inspirace.
Horké a suché klima Egypta, hojnost rákosu a bahna určovaly povahu stavebních materiálů: rákos potažený hlínou, cihly z nilského bahna se slámou a kámen v monumentálních stavbách. Umělecké formy a obrazové motivy dochovaných chrámů, paláců, hrobek králů a šlechticů byly převzaty z přírody: slunce, lotos a papyrus, které byly považovány za posvátné, palma, lvi atd. Památky staroegyptské architektury a dalších druhů umění, které jí byly v průběhu celé její historie podřízeny, měly převážně náboženský účel.
Nezávisle na sobě kmeny Dolního a Horního Egypta vytvářejí základy jedinečné architektury. Její vývoj je někdy rozdělen do několika velkých časových období.
Předpokládá se, že v prehistorické (předdynastické) období (před rokem 3200 př. n. l.) byla stavěna opevněná sídla s obytnými budovami z materiálů s krátkou životností a byly vztyčeny architektonické stavby hrobek. Nejstarší hroby, stejně jako raná obydlí, měly kulatý nebo oválný tvar a byly to jámy pokryté větvemi a rohožemi. Poté se objevily obdélníkové pohřby se stěnami obloženými tehdy vynalezenými nepálenými cihlami, tj. nepálenými hliněnými cihlami, a stěny byly uzavřené a tvořily falešný oblouk – z konců cihel vyčnívajících nad sebe. Na konci období se nad hroby začaly stavět pískové náspy.
В Období rané říše (XXX-XXVIII. století př. n. l.) za prvních faraonů se v architektuře upevnily figurativní a vizuální prostředky a normy a byly stanoveny kultovní kánony. Domy chudých byly stejně jako dříve stavěny z rákosu a hlíny, domy šlechty ze dřeva a nepálených cihel s obdélníkovými rohovými plochými výstupky – lopatkami. Nadzemní část hrobek králů a šlechticů tvořila obdélníková místnost pro sochy bohů a oltář před falešnými dveřmi do „věčného příbytku“ zesnulých. V blízkosti hrobek se stavěly pohřební chrámy, kde se konaly rituály zasvěcené pohřbeným.
В Období Staré říše, přibližně v letech 2700-2200 př. n. l., začala výstavba monumentálních chrámových staveb: pyramid zbožštěných faraonů a hrobek šlechty (mastaby), chrámů se sloupy ve tvaru lotosu, palmy, papyru. Rozvíjelo se umění reliéfu. Dochovaly se slavné pyramidy faraonů v Gíze: pyramidy Cheopse, Rachefova a Mykerinova.
В Období Střední říše (2200-1500 př. n. l.), kdy byly Théby hlavním městem, se rozšířily polojeskynní chrámy a skalní hrobky zdobené malbami na tradiční náměty. Objevily se nové formy chrámů se dvěma řadami sloupů a vyvýšenou střední částí, u vchodu do které byly instalovány monumentální pylony, sloupy s hlavicí v podobě ženské hlavy s kravskýma ušima – bohyně Hathor.
В Období Nové říše (1500-1100 př. n. l.) – rozkvět egyptské architektury – v Karnaku a Luxoru vznikly vynikající chrámové stavby. Architektura tohoto období se vyznačuje potlačováním člověka majestátními masami architektonických forem opakovaně se opakujících monumentálních prvků – sloupy, pylony, sfingy.
V éře Pozdní období (11.-4. století př. n. l.) Egypt byl dobyt Asyřany a Peršany, ale architektonické tradice nezmizely ani po jeho dobytí Řecko-Makedonci, kdy byla země silně ovlivněna antickou architekturou a celkový vzhled chrámů se stal méně honosným a slavnostním.
Mezi monumentálními budovami Egypta jsou nejvýznamnější velkolepé pohřební stavby – pyramidy, jejichž výstavba dosáhla svého vrcholu v období Staré říše, a chrámové komplexy, jejichž rozkvět sahá až do období Nové říše.
Architektura starověkého Egypta je viditelným svědectvím o jeho kulturních a technologických výdobytcích a pomáhá odhalovat tajemství jeho historie, ideologie a způsobu života. Analýza starověké egyptské architektury nám umožňuje hlouběji pochopit tuto úžasnou civilizaci a její místo ve světových dějinách.
Architektura starověkého Egypta a její filozofie
Architektura starověkého Egypta ohromuje svými monumentálními stavbami (Údolí králů, mastaby), pyramidami a palácovými komplexy v Luxoru. V oblasti, kde nebyl a není les, se jako stavební materiál používaly nepálené hliněné cihly, vápenec, pískovec a žula těžená v údolí Nilu.
Paláce a obydlí byly nejčastěji stavěny z cihel a hrobky a pohřby z kamene. A to má svůj důvod.
Život na zemi je dočasný, proto je racionální stavět domy z méně odolného materiálu a život po smrti je věčný, proto by budova měla stát navždy.
Takový byl světonázor starých Egypťanů.
Z čeho byly postaveny budovy v Egyptě, které zmizely beze stopy? Cihlové domy, paláce a městské hradby se zřítily, když nebyly udržovány, protože cihly se vyráběly z nilského bahna (kalu) a slámy a poté se sušily na slunci.
Hlavní období vývoje architektury ve starověkém Egyptě
Architektura starověkého Egypta se vyvíjela po mnoho staletí a zahrnovala několik klíčových období, z nichž každé mělo své vlastní jedinečné rysy a styly. Zde jsou hlavní období starověké egyptské architektury.
Raná říše (cca 3000–2700 př. n. l.)
Hlavním městem státu byl Memfis, ležící na začátku nilské delty. Memfis byl hlavním náboženským a uměleckým centrem země, které mělo obrovský vliv na formování egyptské architektury. V současnosti se ze starověkého egyptského hlavního města nedochovalo téměř nic a jeho velikost lze posuzovat pouze na základě písemných pramenů.
Z období rané říše se dochovaly především kultovní budovy a hrobky. Hrobky rané říše se nejlépe zachovaly na nekropolích v Sakkáře a Abydu.
Stará říše (cca 2700–2200 př. n. l.)
Nejvýznamnějšími architektonickými památkami tohoto období jsou pyramidy. Nejznámější z nich jsou pyramidy v Gíze, jako například pyramidy Cheopse, Rachefova a Menkaureho.
Pyramidy byly stavebními zázraky své doby. Moderní věda se domnívá, že pyramidy sloužily jako mauzolea faraonů. Měly geometricky správné tvary a vnitřní chodby.
Střední říše (cca 2055-1650 př. n. l.)
Toto období se vyznačovalo znovusjednocením Egypta a posílením ústřední autority. Architektura upadla do útlumu a faraonské pyramidy se již nestavěly.
Místo toho se vyvinuly kultovní chrámy a mauzolea. Příkladem je chrám Mentu v Toda.
Nová říše (cca 1550–1070 př. n. l.)
Během tohoto období se architektura opět stala velkolepou. Byly postaveny majestátní chrámy, jako například chrám v Karnaku a chrám v Luxoru, zasvěcený bohu Amonovi.
Dalším pozoruhodným architektonickým počinem této doby je Údolí králů, kde se nacházejí hrobky faraonů a jejich rodin.
Pozdní období a ptolemaiovská éra (cca 332–30 př. n. l.):
V posledních stoletích starověkého Egypta, za vlády Řeků a Římanů, se architektura stala ještě rozmanitější a zahrnovala prvky klasického a alexandrijského stylu. Hlavním městem bylo město Alexandrie. Příkladem architektury tohoto období je Horův chrám v Edfu.
Každé z těchto období odráží nejen změny architektonických stylů, ale také důležité historické a kulturní momenty, které ovlivnily vývoj architektury starověkého Egypta.
Záhada egyptské architektury
S výjimkou pyramid byly egyptské budovy bohatě zdobeny malbami, kamennými rytinami, hieroglyfy a trojrozměrnými sochami. Tato umělecká díla, jejichž vznešenost a krása jsou nesrovnatelné, nám vyprávějí příběh faraonů, bohů, obyčejných lidí a přírodního světa: rostlin, ptáků a zvířat.
Jak byli starověcí Egypťané schopni postavit své mohutné stavby pomocí primitivních nástrojů, zůstává záhadou nejen architektury, ale i egyptské civilizace.
Jaké hrobky stavěli staří Egypťané?
Pohřby ve starověkém Egyptě se konaly na západním břehu Nilu, kde Slunce sestupuje do podsvětí.
Mastaby – architektura rané říše
Architekturu Egypta v období od roku 3120 do roku 2649 př. n. l. reprezentují první královské hrobky, zvané mastaby. Byly postaveny v roce Abydos, starověké město Horního Egypta.
Jsou to komolé pyramidální stavby, pod nimiž se nacházejí mumie faraonů, členů jejich rodin nebo dvorních šlechticů. Jejich tvar připomíná obyčejný hrob obrovských rozměrů. Jsou označeny stélou s vyrytými jmény.
Mastaby obsahovaly místnosti pro rituální předměty potřebné v posmrtném životě, nádoby a nádoby pro obětování jídla a pití. Pohřbívali zde také služebnictvo, konkubíny a další osoby doprovázející odcházející z tohoto života.
Pyramidy – architektura Staré říše
Pyramidy byly postaveny jako hrobky pro faraony a datují se přibližně od roku 2613 do roku 2467 př. n. l. Tyto architektonické stavby se staly prvním ze sedmi divů světa. Nejznámější je Velká pyramida v Gíze neboli Cheopsova pyramida.
Údolí králů – architektura Nové říše
V letech 1500 až 1069 př. n. l. si vládci a šlechtici stavěli hrobky v takzvaném Údolí králů, pravděpodobně proto, aby zabránili jejich vyplenění. Toto místo je nyní zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO.
Architektura starověkého Egypta: Chrámy Nové říše
V průběhu dlouhého období Egypťané stavěli podél Nilu četné chrámy. Dva z nejznámějších jsou v Karnaku a Luxoru. Tyto impozantní stavby s obrovskými sloupovými síněmi a pylonovými branami byly postaveny na počest zesnulých faraonů a uctívaných místních bohů. Chrámy byly místy, kde bohové a jejich božské energie mohli přebývat odděleně od všeho ostatního na světě.
Podle legendy se první chrám objevil na kopci, který se vynořoval z prvotního oceánu Nun. Původní formou života na tomto kopci byla rostlina, kterou si oblíbil sokol Horus. Jiná verze popisuje lotosový květ jako rostlinu, ze které vzešlo Slunce. V tomto ohledu však není žádný rozpor. Poté byli stvořeni lidé. Z vděčnosti začaly živé bytosti stavět chrámy na počest bohů.
Strukturu chrámu tak položili bohové a každý další chrám byl kopií toho prvního. Kněží denně vykonávali rituální služby na počest božstev a faraonů, kterým byly chrámy zasvěceny. Jako odměnu bohové vylévali na zemi božskou milost.
Jací bohové existovali ve starověkém Egyptě?
Starověké egyptské náboženství bylo složitým systémem polyteistický víry a rituály (polyteismus), které byly nedílnou součástí společnosti. Zaměřovaly se na interakce Egypťanů s mnoha božstvy, o nichž se věřilo, že jsou přítomna v přírodních silách a ovládají je.
Jaký je design paláců?
Paláce byly sídlišti faraonů a jejich doprovodu. Skládaly se z komplexu budov určených k umístění vládních sídel a chrámů. Do dnešních dnů se z nich dochovalo jen velmi málo.
Palác byl rozdělen na dvě části:
- jeden pro uspokojení potřeb faraona – obytný,
- a druhá je servisní nebo administrativní.
Paláce získaly své charakteristické architektonické obrysy na konci 4. tisíciletí př. n. l., které se opakovaly po většinu 3. tisíciletí. Konstrukce byla v podstatě obdélníková s vysokými zdmi zakončenými věžemi. Vrcholy věží byly často zdobeny bohatými římsami nebo panely.
Palácové a chrámové komplexy
Do konce 3. tisíciletí př. n. l. se palác stal do palácového a chrámového komplexu. A v druhém kroku se stala ještě složitější, když byla přidána hypostylová (řecky hypostylos – podepřený sloupy) hala s obrovskými sloupy vedoucími do trůnního sálu.
V jedné polovině paláce se nacházely místnosti pro potřeby dvora a v druhé pro potřeby faraona. Vládní budovy, jezera a zahrady v těchto komplexech vytvářely pro egyptské vládce nádherné životní podmínky.
Nejlépe zachovaný z těchto palácovo-chrámových komplexů se nachází v Medinet AbuBylo to postaveno Ramses III. Během dvacáté dynastie, kolem roku 1150 př. n. l., když faraon odcházel ze svého hlavního sídla v nilské deltě, pobýval v paláci vedle chrámů, kde uctíval Ramesse III. a boha slunce Amona. Součástí komplexu byly také sklady a obydlí pro kněze.
Jsou zde dva pylony, z nichž jeden zobrazuje scény vítězství Ramsese III. nad Libyjci a druhý jeho vítězství nad Mořské národyPředpokládá se, že se jednalo o lidi ze zemí Egejského moře a Malé Asie, kteří šli do války proti Egyptu.
Jak se faraoni bavili ve svých palácích?
Starověcí Egypťané si rádi hrály deskové hry pro zábavu. Dvě z nejoblíbenějších byly Senet a Mehen. Hra Senet se datuje více než 5000 XNUMX let do minulosti. Byla tak populární, že mnoho faraonů bylo pohřbeno s deskami Senet, aby se v posmrtném životě zabavili.
Nejznámější památky starověkého Egypta
- Velká pyramida v Gíze je také známá jako Chufuova pyramida nebo Cheopsova pyramida
- Долина царей
- Колоссы Мемнона
- Chrám Hatšepsut
- Džoserova pyramida
- Chrám v Luxoru
- Chrámy v Abú Simbelu
- Ohnutá nebo zlomená pyramida
Role architektury při vyjadřování hodnot a přesvědčení starověkého Egypta
Architektura starověkého Egypta má velký význam pro pochopení historie a kultury této starověké civilizace. Význam staroegyptské architektury a její role při vyjadřování hodnot starověkého Egypta:
- **Odraz náboženských přesvědčení**: Pro starověké Egypťany byla architektura nedílnou součástí náboženské praxe. Posvátné stavby, jako jsou chrámy a mauzolea, byly stavěny podle přísných náboženských kánonů.
- **Podpora moci faraonů**: Architektura, zejména stavba pyramid, byla spojována s mocí faraonů. Pyramidy byly velkolepé památky, které zdůrazňovaly moc faraonů a jejich spojení s bohy.
- **Sociokulturní aspekty**: Architektura také odrážela sociokulturní aspekty starověké egyptské společnosti. Struktura domů, veřejných budov a chrámů byla přizpůsobena potřebám a životnímu stylu starověkých Egypťanů. Například architektonická řešení, jako jsou nádvoří, ochrana před písečnými bouřemi a orientace budov.
- **Unikátní estetika**: Starověcí Egypťané si vyvinuli jedinečný styl v umění a architektuře. Tato estetika se stala důležitou součástí starověké egyptské kultury.
- **Dědictví a životní styl**: Stavby starověkého Egypta zanechaly bohaté dědictví, které přitahuje badatele a učence. Toto dědictví pomáhá uchovávat památku na kulturu, historii a úspěchy této starověké civilizace. Architektura starověkého Egypta je proto klíčovým prvkem při studiu historie a kultury této civilizace.
Architektura starověkého Egypta demonstruje vysokou úroveň architektonického a inženýrského umění. Je také důležité si uvědomit, že její stavbu nebylo možné provést bez dobře organizovaného velkého počtu vysoce kvalifikovaných řemeslníků a dělníků. Abychom byli spravedliví, řekněme, že dnes bohužel nikdo nedokáže postavit pyramidu podobnou té egyptské. Jaký závěr lze z této skutečnosti vyvodit?
Abyste neprohráli, vezměte si článek do sena na sociálních sítích