Diagnostika srdečních onemocnění, Jak rozpoznat srdeční onemocnění

Onemocnění kardiovaskulárního systému jsou velmi častá a nebezpečná svými komplikacemi. Tato rizika lze výrazně snížit, pokud budete pravidelně navštěvovat svého lékaře, dodržovat jeho léčebná doporučení a pravidelně sledovat stav svého srdce a cév. Ale i při absenci kardiologické diagnózy stanovené lékařem je užitečné nechat se vyšetřit u těch lidí, kteří mají určité předpoklady pro srdeční dysfunkci. Například častý stres, dědičnost, věk nad 45 let.

Při vyšetření byste měli v první řadě věnovat pozornost Tepová frekvence, jinými slovy – na puls. V klidu by toto číslo mělo být od 60 do 80 tepů za minutu. Kromě frekvence je důležitý rytmus srdečních kontrakcí: pokud při měření tepu mají intervaly mezi údery různou délku, můžeme mluvit o poruše srdečního rytmu (arytmii). To je důvod, proč kontaktovat kardiologa.

Lékař může předepsat testy, které posoudí rizikové faktory pro rozvoj srdečních a cévních onemocnění, identifikují riziko rozvoje aterosklerózy, ischemické choroby srdeční a srdečního selhání a také posoudí pravděpodobnost infarktu myokardu. Diagnostika se provádí komplexně: laboratorní testy a instrumentální vyšetřovací metody.

Jaké testy jsou zahrnuty do srdečního profilu?

Lipidový profil – stanovení cholesterolu a jeho frakcí v krvi (tzv. „špatný“ a „dobrý“ cholesterol). Výsledky této analýzy pomohou pochopit tendenci k ateroskleróze a odhalit přítomnost ischemické choroby srdeční. Koagulogram vám umožňuje zkontrolovat viskozitu vaší krve. Zvýšená viskozita naznačuje riziko rozvoje komplikací různých srdečních onemocnění: arteriální hypertenze, ischemická choroba srdeční, srdeční infarkt a mrtvice. Odchylky od normy v tomto rozboru jsou důvodem ke konzultaci s lékařem, abyste zjistili příčinu a také zvolili léčbu. Krevní test na enzymy AST (aspartátaminotransferáza), CK-MB (kreatinfosfokináza – MB), LDH (Laktátdehydrogenáza). Jsou to takzvané „markery kardiovaskulárních chorob“. Zvýšené hladiny těchto enzymů ukazují na riziko srdečního infarktu a dalších srdečních onemocnění.

Instrumentální vyšetřovací metody

• různé poruchy srdečního rytmu a poruchy vedení vzruchů převodním systémem srdce
• poruchy výživy myokardu (často indikují projevy ischemické choroby srdeční, z nichž nejextrémnější je infarkt myokardu)

Co nelze EKG zjistit?

Není možné zaznamenat „přechodné“ stavy, které v době nahrávání neexistovaly. Například ráno došlo k záchvatu arytmie a odpoledne může EKG ukázat, že srdce funguje normálně.

Pro záznam vzácně se vyskytujících poruch byla vyvinuta metoda denního záznamu dat (Holter EKG Monitoring).

Holterův monitoring (HM)

Holter je EKG, které se zaznamenává jeden den nebo déle. Proto jsou indikátory takového sledování mnohem účinnější než kardiogram v kontroverzních a složitých případech, kdy lze práci srdečního svalu hodnotit pouze dynamicky po dlouhou dobu.

Mezi hlavní výhody této studie patří:

— schopnost zaznamenávat práci srdce v klidu, spánku, při fyzické aktivitě, emocionálních vzplanutích atd.;

— dlouhodobé studium funkce myokardu;

– schopnost zaznamenat i drobné poruchy ve fungování srdce, které se zřídka projevují a jsou patrné pouze během dlouhodobé studie;

— možnost emočního ovlivnění činnosti srdce je vyloučena.

Obvykle jsou pomocí Holtera detekovány poruchy srdečního rytmu a vedení, koronární onemocnění a další kardiovaskulární onemocnění. HM má zvláštní význam pro „přechodné“, tj. netrvalé poruchy.

Zátěžové testy (cyklistická ergometrie a test na běžeckém pásu – běžecký pás)

Podstatou těchto technik je záznam EKG a krevního tlaku při postupně se zvyšující dávkované fyzické aktivitě.

Studie umožňuje určit, zda existují známky EKG ischemické choroby srdeční na pozadí fyzické aktivity a jak člověk toleruje fyzickou aktivitu.

ECHO CG (echokardiografie nebo ultrazvuk srdce)

Metoda umožňuje určit velikost srdečních komor, tloušťku stěn srdečních komor, směr a rychlost průtoku krve pomocí Dopplerova jevu.

Zjišťují se chlopenní srdeční vady (prolaps, stenóza, insuficience), hypertrofie (ztluštění) stěn, zvýšený tlak v plicním oběhu, hodnotí se schopnost srdce kontrahovat a relaxovat, lze také vidět krevní sraženiny srdečních dutin, stupeň aterosklerotického poškození počátečních částí aorty.

Koronární angiografie

Tato metoda je „zlatým standardem“ pro diagnostiku stavu věnčitých tepen v případech podezření na ICHS.

Zákrok se provádí v nemocnici na specializovaném oddělení vybaveném speciálním rentgenovým přístrojem pro videozáznam snímků srdce.

Katétr se zavádí do srdce v lokální anestezii tepnou v noze nebo paži. Přes něj se vstříkne rentgenkontrastní látka a pořídí se videozáznam rentgenového snímku.

Zúžení věnčitých tepen (stenózy) se stanou viditelnými a lékaři je mohou vyhodnotit, aby se pak mohli společně s pacientem rozhodnout, zda je nutná operace.

Kontrola krevního tlaku

Pravidelné měření krevního tlaku je důležité nejen pro lidi s diagnózou arteriální hypertenze, ale i pro mnoho dalších kardiaků. U zdravého člověka je krevní tlak 120-140/80-90 mmHg. Umění. Pokud ale jdou nad rámec normy, tzn. nad 140/90 mm Hg. Art., To může znamenat onemocnění kardiovaskulárního systému, které je důležité rozpoznat včas a poradit se s lékařem.

K měření tlaku se používají speciální zařízení – tonometry a elektronické měřiče. Při použití poloautomatických přístrojů – tonometrů – se manuální manžeta nafoukne zmáčknutím žárovky. Elektronické měřiče mají manuální manžetu, která se automaticky nafukuje, což je výhodnější možnost pro domácí měření krevního tlaku.

Moderní přístroje pro měření krevního tlaku jsou velmi pohodlné, snadno použitelné, multifunkční: kromě tlaku určují také puls a „pamatují“ si získané hodnoty.

JAK správně měřit tlak tonometrem?

1. Odpočívejte alespoň 5 minut
2. 30 minut před měřením krevního tlaku se zdržte kouření a pití kofeinu (káva, cola, čaj)
3. Posaďte se se zády opřenými na židli a položte ruku pohodlně na stůl. Nohy nejsou zkřížené, chodidla jsou na podlaze. Nemluv.
4. Manžeta je umístěna na rameni v úrovni srdce. Spodní okraj manžety by měl být 2-3 cm nad loktem. Rameno by nemělo být stlačeno oblečením.
5. Chcete-li v průběhu času získat přesnější výsledky, měřte si krevní tlak dvakrát denně ve stejnou denní dobu.

Důležité! Pokud je váš krevní tlak pravidelně zvýšený (a to není spojeno se stresem nebo cvičením), nebo pokud pociťujete dušnost, bolest na hrudi nebo na hrudi, slabost v paži nebo noze nebo potíže s mluvením, okamžitě se poraďte se svým lékařem! Všechny tyto příznaky naznačují zjevné problémy s kardiovaskulárním systémem.