Vfend – návod k použití, cena, tablety, suspenze, analogy
1 potahovaná tableta obsahuje:
účinná látka: vorikonazol 200 mg,
Pomocné látky: monohydrát laktózy; předželatinovaný škrob; sodná sůl kroskarmelózy; povidon; stearát hořečnatý
shell: Opadry bílá (hypromelóza; oxid titaničitý; monohydrát laktózy; glyceroltriacetát)
Indikace pro použití Vfend
- invazivní aspergilóza
- těžké invazivní formy kandidových infekcí (včetně C. krusei), odolný vůči flukonazolu.
- jícnová kandidóza způsobená C. albicans, u pacientů s imunodeficiencí.
- závažné plísňové infekce způsobené Scedosporium sppa Fusarium spp.
- závažné plísňové infekce s intolerancí nebo odolností vůči jiným lékům.
- Prevence průlomových mykotických infekcí u febrilních vysoce rizikových pacientů (alogenní příjemci kostní dřeně, pacienti s relapsem leukémie).
Kontraindikace pro použití Vfend
- Vfend je kontraindikován u pacientů s přecitlivělostí na vorikonazol nebo kteroukoli složku léčiva;
- Současné užívání substrátů Vfend a CYP3A4 – terfenadin, astemizol, cisaprid, pimozid nebo chinidin je kontraindikováno, protože zvýšení koncentrace posledně jmenovaného v plazmě může vést k prodloužení QT intervalu a ve vzácných případech k rozvoji ventrikulární fibrilace/flutteru;
- Současné užívání přípravku Vfend a sirolimu je kontraindikováno, protože Vorikonazol významně zvýšil plazmatické koncentrace sirolimu u zdravých subjektů;
- Současné užívání přípravku Vfend s rifampicinem, karbamazepinem a dlouhodobě působícími barbituráty (např. fenobarbitalem) je kontraindikováno, protože Tyto léky významně snižují koncentraci vorikonazolu v plazmě (viz bod „Interakce“);
- Současné užívání přípravku Vfend s ritonavirem (400 mg každých 12 hodin) je kontraindikováno, protože posledně jmenovaný významně snižuje koncentraci vorikonazolu v plazmě zdravých lidí;
- Současné užívání přípravku Vfend s efavirenzem je kontraindikováno, protože vorikonazol významně snižuje plazmatickou koncentraci vorikonazolu a vorikonazol zase zvyšuje plazmatickou koncentraci efavirenzu;
- Současné užívání námelových alkaloidů (ergotamin, dihydroergotamin), které jsou substráty CYP3A4, je kontraindikováno, protože Zvýšená koncentrace těchto látek v plazmě může vést k ergotismu.
S opatrností – těžké selhání jater, těžké selhání ledvin (při parenterálním podání). Bezpečnost a účinnost u dětí mladších 2 let nebyla stanovena. Přecitlivělost na jiné léky – azolové deriváty.
Doporučení k použití
Potahované tablety vorikonazolu se mají užívat perorálně alespoň 1 hodinu před jídlem nebo 1 hodinu po jídle.
Použití u dospělých
Podávání intravenózního nebo perorálního vorikonazolu by mělo být zahájeno doporučenou nasycovací dávkou k dosažení sérových koncentrací blízkých rovnovážnému stavu první den.
Vzhledem k vysoké biologické dostupnosti při perorálním podání (96 %, viz Farmakokinetika), je-li to klinicky indikováno, je možné přejít z intravenózního na perorální podávání léku.
Tabulka poskytuje podrobné informace o dávkování léku:
| Intravenózně | Uvnitř | ||
| Pacienti s hmotou tělesná hmotnost 40 kg a více | Pacienti s hmotou tělesná hmotnost nižší než 40 kg | ||
| Saturační dávka – všechny indikace (prvních 24 hodin) | 6 mg/kg každých 12 hodin (během prvních 24 hodin) | 400 mg každých 12 hodin (během prvních 24 hodin) | 200 mg každých 12 hodin (během prvních 24 hodin) |
| udržovací dávka (po prvních 24 hodinách) | |||
| Prevence průlomové infekce | 3 mg/kg každých 12 hodin | 200 mg každých 12 hodin | 100 mg každých 12 hodin |
| Silně invazivní Candida infekce, odolný vůči flukonazol/invazivní aspergilóza/infekce, způsobil Scedosporium и Fusarium/Ostatní vážná plíseň infekce | 4 mg/kg každých 12 hodin | 200 mg každých 12 hodin | 100 mg každých 12 hodin |
| Kandidóza jícnu, povolán C. albicans, u pacientů s imunodeficience | Žádné doporučení | 200 mg každých 12 hodin | 100 mg každých 12 hodin |
Výběr dávky
Pokud léčba není dostatečně účinná, může být udržovací dávka zvýšena na 300 mg každých 12 hodin perorálně. U pacientů s hmotností nižší než 40 kg může být dávka zvýšena na 150 mg každých 12 hodin perorálně.
Pokud pacient netoleruje lék ve vysoké dávce, snižuje se postupně o 50 mg až 200 mg každých 12 hodin perorálně (nebo 100 mg každých 12 hodin u pacientů s hmotností nižší než 40 kg).
Fenytoin lze použít s vorikonazolem, pokud se jeho udržovací dávka zvýší z 200 na 400 mg každých 12 hodin perorálně (ze 100 na 200 mg každých 12 hodin perorálně u pacientů s hmotností nižší než 40 kg).
Rifabutin lze použít s vorikonazolem, pokud se jeho udržovací dávka zvýší z 200 na 350 mg každých 12 hodin perorálně (ze 100 na 200 mg každých 12 hodin perorálně u pacientů s hmotností nižší než 40 kg).
Délka léčby závisí na klinickém účinku a výsledcích mykologického rozboru.
Použití u starších osob
U starších pacientů není nutná žádná úprava dávkování.
Použití u pacientů s poruchou funkce ledvin
Potahované tablety:
Porucha funkce ledvin neovlivňuje farmakokinetiku perorálně podávaného vorikonazolu. U pacientů s mírnou, středně těžkou nebo těžkou poruchou funkce ledvin proto není nutná žádná úprava dávky perorálního vorikonazolu.
Použití u pacientů s poruchou funkce jater
V případě akutního poškození jater, projevujícího se zvýšením aktivity „jaterních“ transamináz (AJIT, AST), není úprava dávky nutná. V takových případech se doporučuje pokračovat ve sledování jaterních funkčních testů, aby se zjistilo další zvýšení.
U pacientů s mírnou až středně těžkou jaterní cirhózou (Child-Pugh A a B) se doporučuje předepsat standardní nárazovou dávku vorikonazolu a snížit udržovací dávku 2krát.
U pacientů s těžkou jaterní dysfunkcí by měl být vorikonazol podáván pouze tehdy, pokud očekávaný přínos převáží potenciální riziko.
U pacientů se závažnou jaterní dysfunkcí by měla být léčba prováděna za stálého sledování, aby byly zjištěny známky toxicity léku.
Použití u dětí
Bezpečnost a účinnost vorikonazolu u dětí mladších 2 let nebyla stanovena. Proto se použití vorikonazolu u dětí mladších 2 let nedoporučuje.
Zkušenosti s použitím u dětí jsou omezené, takže je obtížné zvolit optimální dávkování. Ve farmakokinetických studiích u dětí byl však vorikonazol podáván podle následujících schémat.
Děti ve věku 2 až 94 %) z celkové dávky se vyloučí během prvních 96 hodin po perorálním a intravenózním podání.
Terminální poločas vorikonazolu je závislý na dávce a je přibližně 6 hodin po perorálním podání 200 mg. Kvůli nelineární farmakokinetice neumožňuje terminální poločas predikce akumulace nebo eliminace vorikonazolu.
Farmakokinetika ve speciálních skupinách
Pohlaví
Při opakovaném perorálním podání Cmaxa AUCτu zdravých mladých žen byly o 83 % a 113 % vyšší než u mladých zdravých mužů (18-45 let). Nejsou zde žádné výrazné rozdílymaxa AUCτu zdravých starších mužů a zdravých starších žen (>65 let) ne.
Není třeba upravovat dávkování v závislosti na pohlaví. Plazmatické koncentrace u mužů a žen jsou podobné.
Věk
Při opakovaném perorálním podání Cmaxa AUCτu zdravých starších mužů (>65 let) o 61 %), respektive o 86 %®, vyšší než u zdravých mladých mužů (18-45 let). Nejsou zde žádné výrazné rozdílymaxa AUCτu zdravých starších žen (>65 let) a zdravých mladých žen (18-45 let) ne. Bezpečnost vorikonazolu je podobná u mladých a starších pacientů, a proto není u starších pacientů nutná úprava dávky.
Průměrné koncentrace léčiva v plazmě v ustáleném stavu u dětí, kteří dostávali lék v dávce 4 mg/kg každých 12 hodin, jsou srovnatelné s těmi u dospělých, kteří dostávali vorikonazol v dávce 3 mg/kg každých 12 hodin. Průměrná koncentrace byla 1186 ng/ml u dětí a 1155 ng/. ml u dospělých. V tomto ohledu je doporučená udržovací dávka u dětí ve věku 2 až 220 μmol/l nebo 2,5 mg/dl) pozorována akumulace pomocné látky obsažené v lyofilizátu pro přípravu injekčního roztoku – SBECD.
Jaterní dysfunkce
Po jednorázové perorální dávce (200 mg) byla AUC vorikonazolu u pacientů s mírnou až středně těžkou jaterní cirhózou (Child-Pugh A a B) o 233 % vyšší než u pacientů s normální funkcí jater. Porucha funkce jater neovlivňuje vazbu vorikonazolu na plazmatické proteiny.
Při opakovaném perorálním podání je AUCX vorikonazolu srovnatelná u pacientů se středně těžkou jaterní cirhózou (Child-Pugh B), kterým je lék podáván v udržovací dávce 100 mg dvakrát denně, a u pacientů s normální funkcí jater, kteří užívají vorikonazol v dávce 2 mg dvakrát denně . Neexistují žádné informace o farmakokinetice u pacientů s těžkou jaterní cirhózou (Child-Pugh C).
Nežádoucí účinky Vfend
V tabulce jsou uvedeny nežádoucí účinky, které byly pozorovány během užívání léku a pravděpodobně souvisely s léčbou. Nejčastějšími nežádoucími účinky jsou poruchy vidění, horečka, vyrážka, zvracení, nevolnost, průjem, bolest hlavy, periferní edém a bolest břicha. Nežádoucí účinky byly obecně mírné až středně závažné. Nebyl zjištěn žádný klinicky významný vztah mezi bezpečností léčiva a věkem, rasou nebo pohlavím.
| tělesný systém Frekvence* | Nežádoucí účinky léků |
| Obecné informace | |
| Velmi časté | Horečka, periferní edém |
| Časté | Zimnice, astenie, bolest na hrudi, reakce/zánět v místě vpichu, syndrom podobný chřipce |
| Kardiovaskulární | |
| Časté | Snížený krevní tlak, tromboflebitida, flebitida |
| Vzácné | Síňové arytmie, bradykardie, tachykardie, ventrikulární arytmie. |
| Velmi vzácné | Supraventrikulární tachykardie, kompletní atrioventrikulární blokáda, blokáda raménka, uzlové arytmie, ventrikulární tachykardie (včetně komorového flutteru), prodloužení QT intervalu, fibrilace komor. |
| Trávení | |
| Velmi časté | Nevolnost, zvracení, průjem, bolesti břicha |
| Časté | Zvýšené jaterní testy (včetně AST, AJIT, alkalické fosfatázy, gama-GT, LDH, bilirubinu), žloutenka, cheilitida, cholestáza. |
| Vzácné | Cholecystitida, cholelitiáza, zácpa, duodenitida, dyspepsie, zvětšení jater, gingivitida, glositida, hepatitida, selhání jater, pankreatitida, edém jazyka, peritonitida |
| Velmi vzácné | Pseudomembranózní kolitida, jaterní kóma |
| Endokrinní | |
| Vzácné | Adrenální insuficience |
| Velmi vzácné | Hypertyreóza, hypotyreóza |
| Imunní | |
| Vzácné | Alergické reakce, anafylaktoidní reakce |
| Krevní a lymfatické | |
| Časté | Trombocytopenie, anémie (včetně makrocytární, mikrocytární, normocytární, megaloblastické, aplastické), leukopenie, pancytopenie |
| Vzácné | Lymfadenopatie, agranulocytóza, eozinofilie, syndrom diseminované intravaskulární koagulace, suprese kostní dřeně |
| Velmi vzácné | Lymfangitida |
| Metabolismus a výživa | |
| Časté | Hypokalémie, hypoglykémie |
| Vzácné | Hypercholesterolémie |
| Muskuloskeletální | |
| Často | Bolesti zad |
| Vzácné | artritida |
| Nervózní | |
| Velmi časté | Bolesti hlavy |
| Časté | Závratě, halucinace, zmatenost, deprese, úzkost, třes, neklid, parestézie |
| Vzácné | Ataxie, edém mozku, hypertenze, hypoestézie, nystagmus, závratě, synkopa |
| Velmi vzácné | Guillain-Barrého syndrom, okulomotorická krize, extrapyramidový syndrom |
| Respirační | |
| Časté | Syndrom respirační tísně, plicní edém, sinusitida |
| Kůže a podkožní tkáně | |
| Velmi časté | Vyrážka |
| Časté | Pruritus, makulopapulózní vyrážka, kožní fotosenzitivní reakce, alopecie, exfoliativní dermatitida, otok obličeje, purpura |
| Vzácné | Toxická epidermální nekrolýza, ekzém, psoriáza, Stevens-Johnsonův syndrom, kopřivka |
| Velmi vzácné | Angioedém, diskoidní lupus erythematodes, erythema multiforme, toxická epidermální nekrolýza |
| Smyslové orgány | |
| Velmi časté | Poruchy vidění (včetně rozmazaného/zvýšeného zrakového vnímání, rozmazaného vidění, změn barevného vidění, fotofobie) |
| Vzácné | Blefaritida, oční neuritida, edém papily, skleritida, poruchy chuti, diplopie |
| Velmi vzácné | Retinální krvácení, zákal rohovky, atrofie zrakového nervu |
| Urogenitální | |
| Časté | Zvýšený kreatinin, akutní selhání ledvin, hematurie |
| Vzácné | Zvýšený zbytkový močovinový dusík, albuminurie, nefritida |
| Velmi vzácné | Renální tubulární nekróza |
*Kritéria hodnocení frekvence byla následující: velmi časté > 10 %; časté – od > 1 % do 0.1 % do . Při současném podávání warfarinu a vorikonazolu se doporučuje sledování protrombinového času.
Jiná perorální antikoagulancia, např. fenprokumon, acenokumarol (substráty CYP2C9, CYP3A4): Vorikonazol může způsobit zvýšení plazmatických koncentrací kumarinu a protrombinového času. Pokud je vorikonazol předepisován pacientům užívajícím kumarinové přípravky, je třeba v častých intervalech sledovat protrombinový čas a podle toho upravit dávky antikoagulancií.
Deriváty sulfonylmočoviny (substráty CYP2C9): Vorikonazol může zvýšit plazmatické koncentrace sulfonylmočovin (např. tolbutamidu, glipizidu a glibenklamidu) a způsobit hypoglykémii. Při současném použití je třeba pečlivě sledovat hladinu glukózy v krvi.
Statiny (substráty CYP3A4): in vitro inhibuje vorikonazol metabolismus lovastatinu (v lidských jaterních mikrozomech). Proto může vorikonazol zvýšit plazmatické koncentrace statinů metabolizovaných CYP3A4. Při jejich současném použití se doporučuje vyhodnotit