Jak porozumět tomu, co jsou lipoproteiny s nízkou hustotou a jak ovlivňují člověka

Nelze popřít, že vysoká hladina cholesterolu v krvi je považována za nebezpečný rizikový faktor pro rozvoj aterosklerózy. Bez něj je vliv ostatních rizikových faktorů (jako je vysoký krevní tlak, přejídání, nízká fyzická aktivita, kouření, nervové a emoční přetížení) mnohem méně výrazný. Vždyť právě cholesterol tvoří základ aterosklerotického plátu, který zužuje nebo dokonce blokuje průsvit cévy. Úloha cholesterolu je však mnohem širší a rozsáhlejší. Cholesterol je bez nadsázky životně důležitý a nenahraditelný. Je jednou z hlavních součástí membrán všech buněk v těle bez výjimky. Jeho obsah ve vnější membráně buňky do značné míry určuje její pevnost, elasticitu a propustnost. Bez cholesterolu nemůže být kompletní membrána. A bez membrány není žádná buňka, a tudíž neexistuje ani samotný organismus, který se skládá z milionů různých buněk. Cholesterol se používá při syntéze mnoha hormonů, zejména mužských a ženských pohlavních hormonů nebo steroidních hormonů. Cholesterol se podílí na syntéze vitaminu D, který podporuje normální růst a tvorbu všech kostí. Přerušení dodávek tohoto „stavebního materiálu“ je plné nejnepříjemnějších důsledků. Syntéza cholesterolu je kontinuální: tělo si vytváří 80 % z meziproduktů metabolismu bílkovin, tuků a sacharidů a pouze 20 % přijímá v hotové formě – z potravin živočišného původu. Pokud prudce omezíte množství cholesterolu vstupujícího do těla s jídlem, okamžitě se aktivuje kompenzační reakce – zvýšená syntéza cholesterolu v samotném těle. V důsledku toho se může hladina cholesterolu dokonce zvýšit. Cholesterol je komplexní chemická sloučenina, která patří do třídy tuků (lipidů). Tuky se ve vodě nerozpouštějí a aby se cholesterol dostal do krevního oběhu, tvoří z ve vodě rozpustných bílkovin sloučeniny – lipoproteiny. Existují dvě hlavní skupiny lipoproteinů: lipoproteiny s nízkou hustotou (LDL) a lipoproteiny s vysokou hustotou (HDL). V jaterních buňkách se tvoří lipoproteiny s nízkou hustotou. Jejich hlavním úkolem je dopravit cholesterol z jater a střev do každé buňky těla. Snadno se vzdávají cholesterolu. Cholesterol obsažený v LDL je stejný cholesterol, který se ukládá na stěnách tepen a tvoří cholesterolové plaky. To je „špatný cholesterol“. Podporuje rozvoj aterosklerózy. Lipoproteiny s vysokou hustotou se zase tvoří nejen v buňkách jater a střev, ale také přímo v krevní plazmě. HDL je schopen zachytit cholesterol z krve a sbírat jeho přebytek z povrchu buněk. Zachycováním částic cholesterolu jej HDL přenáší krevním řečištěm do jater, kde je zničen. Některé HDL mají dokonce schopnost zpomalit již započatý proces tvorby plaku. To je „dobrý cholesterol“. Neukládá se na stěnách tepen a nemůže vést k ateroskleróze. Některé ukazatele metabolismu lipidů (tuků): · Koncentrace celkového cholesterolu v krevním séru prakticky zdravých lidí (normální) je 3,6-5,0 mmol/l; · Mírná hypercholesterolémie – 5,0-6,7 mmol/l; · Středně těžká hypercholesterolémie – 6,7-7,8 mmol/l; · Těžká hypercholesterolémie – více než 7,8 mmol/l; · U pacientů s ischemickou chorobou srdeční, aterosklerózou a diabetes mellitus se za normální hladinu cholesterolu v krevním séru považuje 4,5-5,0 mmol/l; · Lipoproteiny s vysokou hustotou (HDL – „dobré“) – 0,9-1,9 mmol/l; · Lipoproteiny s nízkou hustotou (LDL – „špatné“) – méně než 2,2 mmol/l V prevenci aterosklerózy není hlavním úkolem zcela vyloučit z jídelníčku potraviny obsahující cholesterol, ale pouze omezit množství cholesterolu v jídlo. Dalším důležitým úkolem je normalizovat váhu a k tomu je třeba snížit množství snadno stravitelných sacharidů a stejných tuků, čímž se sníží kalorický obsah jídla o 10-15%. Pro tyto stejné účely se doporučuje jíst 5-6krát denně v malých porcích. Nic nenaruší metabolismus těla víc, než jíst dvě jídla denně: šálek kávy s chlebíčkem k snídani a vydatnou večeři večer u televize. Jednou týdně se doporučuje mít postní den (tvaroh, jablko, okurka). Je nutné konzumovat dostatečné množství zeleniny a ovoce, různá jídla z nich (vinaigretty, saláty, přílohy, bramborová kaše). Syrové zeleniny a ovoce by mělo být přibližně třikrát více než tepelně upraveného. Jejich celková hmotnost by měla být alespoň 500 g denně. Nerafinovaný rostlinný olej má choleretický účinek – 1-2 polévkové lžíce denně pomohou normalizovat činnost střev a odstranit přebytečný cholesterol. Bílkoviny je nutné přijímat v dostatečném množství – 100-150 g denně. Přibližně 70 % by přitom mělo pocházet z plnohodnotných bílkovin – libové maso, drůbež, ryby. Jídlo by mělo obsahovat dostatečné množství lecitinu, látky, která podporuje vstřebávání tuků a zejména cholesterolu. Aby toho bylo dosaženo, dieta zahrnuje nerafinovaný rostlinný olej (zejména sójový), vejce, játra, ořechy a pšeničné otruby. Strava je obohacena o vitamíny, zejména kyselinu askorbovou, která aktivuje odbourávání cholesterolu v játrech. Bohatá je na něj zelenina a ovoce, zejména černý rybíz, šípky, jejich šťávy a odvary. Stravu byste měli obohatit i o mikroelementy – jód, hořčík, mangan. Hlavním zdrojem hořčíkových solí je chléb vyrobený z celozrnné mouky a obilovin. Je užitečné zahrnout do svého jídelníčku mořské plody. Sůl ve stravě je snížena na 5 g denně. Co nejvíce snižte množství živočišných tuků ve stravě. Nacházejí se v tučném mase, masných výrobcích (konzervy, uzeniny, paštiky), neodtučněném mléce a mléčných výrobcích. Tuky, které prošly hlubokou (opakovanou) tepelnou úpravou, jsou vyloučeny. Tuky je vhodné podávat k hotovému pokrmu, ochucovat jimi saláty a přílohy. Pro prevenci aterosklerózy, která je hlavní příčinou chronických kardiovaskulárních onemocnění, je důležité, aby každý z nás znal svůj krevní tlak, který by neměl být vyšší než 140/90 mm Hg. Art., a hladinu cholesterolu v krvi (maximální přípustná hladina je 5 mmol/l). Ateroskleróza je v naprosté většině případů způsobena nezdravým životním stylem: nadměrnou a nevyváženou výživou, fyzickou nečinností vedoucí k obezitě, kouřením, abúzem alkoholu, neschopností správně reagovat na obtíže a zvládat stres, neznalostí vlastních schopností a obecně neochota pečovat o své zdraví.

• Firemní program „Posílení zdraví pracovníků“
• Harmonogram klinického vyšetření a preventivních prohlídek
• Reprodukční lékařské vyšetření
• Mapa stránek
• O osobních údajích uživatelů
• Vyhledávání
• Aktuální informace o termínech lékařů
• Jmenování

Registrace: 8 (861) 239-08-53 (vícekanálová linka)

Adresa: 350001, Krasnodar, ul. Stavropolskaja, 142

© oficiální stránky Státního rozpočtového zdravotnického zařízení „GP č. 3 města Krasnodar, Ministerstvo zdravotnictví KK“

Územní orgán Roszdravnadzor pro území Krasnodar:

adresa: 350015, Krasnodarský kraj, Krasnodar, st. Severnaja, 315

telefon: + 7 (861) 2011390 Fax: + 7 (861) 2011391

Úřad Federální služby pro dohled nad ochranou práv spotřebitelů a lidským blahobytem na území Krasnodar

Zkratka: Úřad Rospotrebnadzor pro Krasnodarské území
Adresa: 350000, Krasnodar, ul. Rashpilevskaya, 100
Telefony: (861) 259-36-86, (861) 259-36-97

Ministerstvo zdravotnictví Krasnodarského území

• 8 800 2000 366 Jednotné telefonní číslo „Horké linky“ Ministerstva zdravotnictví Krasnodarského území pro otázky lékařské péče a zvýhodněného poskytování drog.
• +7(861) 206 04 73 Veřejná recepce
• +7(861) 207 07 07 Jednotné vícekanálové číslo ministerstva

Adresa: 350020, Krasnodar, ul. Kommunarov, 276/1

Vývoj webových stránek a technická podpora
Při použití materiálu z této stránky je vyžadován odkaz na zdroj